Článek

Trochu jiní chodci

Byl dusný podvečer, obloha zatažená, déšť na spadnutí. Vracela jsem se do Prahy po staré benešovské silnici. Po Kunratických vilkách mě uvítala silueta Krčského lesa, pak se objevily paneláky. Blížila jsem se k IKEMu, prý tam volně chovají muflony. Zajímavý nápad, skloubit špičkové lékařské pracoviště se zoologickým koutkem, napadlo mě. Můj tok myšlenek přerušily těžké dešťové kapky na předním skle a v zápětí se spustil liják. Měla jsem co dělat, abych auto udržela na silnici, vyjeté koleje byly rázem plné vody a pěkně to v nich klouzalo. Z rozpáleného asfaltu stoupala pára. Mlha přede mnou, mlha za mnou a taky kolona aut.
Blížila jsem se ke světelné křižovatce, na semaforu byla červená. Vyřadila jsem a pomalu dojížděla, abych nemusela prudce brzdit, a ti za mnou do mě nenabourali. Ještě jsem byla v pohybu, když naskočila oranžová a hned zelená. Zařadila jsem rychlost a přidala plyn, když tu jsem vpravo zachytila koutkem oka nějaký pohyb. Co pohyb, přímo skok. A kdyby to byl jen skok na chodníku, ono mi to skočilo přímo před auto. Dupla jsem na brzdu, ve zpětném zrcátku světla aut, zběsilé troubení. Sláva, ubrzdili to! Já naštěstí taky – těsně u přechodu pro chodce. Měla jsem zelenou, chodci červenou. Jenže na to kašlali a přecházeli v houfu na druhou stranu. Mufloni.
Stádo vedl statný samec, následovaly samice a nedovřenou brankou v plotě se protahoval poslední jedinec. Mufloni nepospíchali, jako by zvažovali, jestli tráva na druhé straně bude opravdu lepší než v IKEMu. Ti, co přešli, přeskočili příkop a začali se pást na travnatém svahu. Napadlo mě, že je to pěkně nebezpečná situace. Jen se napasou, zase někomu skočí před auto. Rychle jsem na mobilu vytočila 158.
Policie České republiky, prosím nezavěšujte, ozvalo se. V telefonu cvakalo, a naše kolona se mezitím rozjela. Konečně se ozval člověk od policie. Řekla jsem mu o uprchlých muflonech, a kde se pasou. Odpověděl, že tohle je věc městské policie, ať zavolám tam. Namítla jsem, že jsem situaci nahlásila, tak ať si to předají mezi sebou. Teď nemůžu zastavit a za jízdy už nikam dál volat nehodlám. Než jsem stačila zavěsit, v  telefonu to zapípalo a ohlásila se městská policie.
Znovu jsem poinformovala o stádu muflonů na pražské komunikaci. Zeptali se mě na adresu a další detaily, načež následovala instrukce: Nezavěšujte, přepojíme vás na okrsek Prahy 4.
Rezignovaně jsem zůstala viset na telefonu, abych potřetí nahlásila to samé.
Konečně se ozval okrsek Místní policie.
Podala jsem hlášení.
Při slově „mufloni“, hlas v telefonu zaúpěl: Cože, už zase utekli?!