Řídíte rádi a štvou vás akce typu – město bez aut? Tak vemte auto a vyražte s námi na protestní jízdu městem! Vtipné nápisy a transparenty odměníme. Jízda bude ve zvířecím duchu – každá posádka ve zvířecím kostýmu obdrží speciální cenu. Překvapení na konci! Do městské džungle jedině autem!!!

Je sobota k polednímu a na parkovišti na okraji Prahy se sjíždějí řidiči, kteří přijali výzvu k protestní vyjížďce. V poledne jich je už ke stovce. Účastníci se zdraví a přesouvají se ke stanovišti s nápisem „Do městské džungle jedině autem“, který vztyčili organizátoři, a rozvinují své transparenty – „Náš benzín nesmrdí“ , „Ropáci = chlapáci“„Praha bez aut  = mrtvá Praha“, a další. Spousta posádek aut přijela ve zvířecím kostýmu: Kočka s kocourem, auto plné růžových králíků, ale jsou tu divoká zvířata: Tygří rodinka, netopýři, jezevec, liška, vlk, medvěd, šedivá veverka s pelerínou.  Nejvýrazněji působí exotičtí jednotlivci: jeden je převlečený za pštrosa, druhý za lemura, další je krokodýl a má proklatě dlouhé čelisti. Tlouštík, převlečený za hrocha, si pohrdlivě odfrkne. Zdá se, že o hlavní konkurenty je postaráno. Organizátoři přivítají účastníky, následuje krátká instruktáž k Jízdě. Každý řidič dostává mapu a itinerář. Trasa je jasná, nálada úžasná, jízda může začít. Účastníci sedají do svých strojů a řadí se jeden za druhého. Chlapík u výjezdu mávne kostkovaným praporkem – odstartováno!

Protože magistrát zakázal motorizovanou dopravu v části Starého města, kolona odpůrců zákazu míří právě tam. Od Vltavy kličkuje podle plánu jednosměrkami, po zdařilých výkrutech a obratech o sto osmdesát stupňů projíždí zpátky do centra až na Václavské náměstí, jehož horní část za opětovného troubení pomalu objede. Budí tu velkou pozornost nejen provokativními nápisy, ale i zvířecími převleky: pštrosovi ze střešního okénka kouká hlava, z dalšího vlají králičí uši, krokodýl označil své „přečuhující“ čelisti červeným praporkem. Řidiči zdraví ostatní účastníky provozu i chodce a ventilují svou dobrou náladu.
Při jedné takové sérii troubení to městská policie nevydrží a zastaví auto s řidičem, který po celou dobu nesundal ruku z klaksonu. Když stáhne kouřové okénko, příslušníci nevěří svým očím: Zpoza volantu na ně kouká velký lemur, s pruhovaným ocasem stočeným kolem řadící páky. Policie neztrácí glanc a žádá o doklady. Lemur jim je podá chápavým ocasem. Po identifikaci řidiče – pomalovaný obličej s kožešinou na hlavě je k poznání – je udělena pokuta, lemur zaplatí, vytáhne okénko a jede se na pražskou periferii.

Po dvou hodinách spanilé jízdy protestní jezdci v euforii dorazí na druhý konci Prahy, kde organizátoři pronajali parkoviště a přilehlý kus louky. Vyhládlí motoristé se vrhají na připravené občerstvení, z reproduktorů duní rocková hudba, přítomní tančí, debužírují a užívají dne, pán navlečený do pštrosa se chlubí cizím peřím. Každý si tu najde své místečko – tygři tančí, netopýři se zavěsili na strom, jezevec s medvědem se rozvalují na sluníčku, liška s vlkem sledují dovádění růžových králíků,krokodýl si leští čelisti. Hroch do cíle nedojel.

Zajistili jsme jízdu na motokárách, odhalují organizátoři slibované překvapení a směrují zájemce do Centra motokár. Když se tam motoristé a jejich rodiny vyřádí, vrátí se na shromaždiště na vyhlášení nejlepšího sloganu a předání cen za zvířecí kostýmy. Vyhrává posádka Trabantu se sloganem „Náš benzín nesmrdí“.
Po udělení symbolických cen pro všechny ve zvířecím převleku je na pódium povolán zástupce ZOO, aby vyhlásil úplně nejlepší kostým. Jeho verdikt účastníky šokuje – vítězem se stává poletucha. Cože, ta vypelichaná veverkomyš s pelerínou ?! protestují ostatní „zvířata“. Zoo –specialista vysvětluje, že jde o velmi ohrožený živočišný druh a její kostým je naprosto věrný. Pštros a ostatní neohrožené druhy se rozčílí. „Tak ať ta poletucha vyleze na strom a ukáže, jak v tom kostýmu lítá, když je nejlepší“, křičí pštros. Zoolog trvá na svém, dojde na strkání a spustí se rvačka. Vzduchem lítá srst, peří a kdovíco ještě, krokodýlovi někdo zlomil čelist. Vlk s liškou honí poletuchu, která se spasí útěkem na strom, ale to jim nestačí a zkoušejí vylézt za ní. Vyděšená poletucha přeskočí na sousední strom, až jí při skoku zavlaje pláštěnka. Dav pod ní to uvidí a zajásá: Umíš plachtit, seš jednička! Vítěz je jasný, už není proč se bít. Když roztřesená poletucha sleze ze stromu, „zvířata“ ji uznale poplácávají po rameni.  Motoristé si podávají ruce, a loučí se v dobrém.
Děkujeme vám všem, volají organizátoři. Naše akce byla úspěšná, nejpozději za rok ji zase zopakujeme!