Na plácku nedaleko obchodního centra, kde kluci na podzim pouští draky, na dohled od našeho sídliště, se objevil cirkus. Už příjezd pomalovaných vozů vyvolal v naší čtvrti vzrušení. Další dva dny stavěli silní mužové šapitó. Když ho postavili, zavlály nad ním vlajky a rozsvítil se nápis a světelné řetězy, které krásně zvýraznily siluetu cirkusového stanu. Poutače slibovaly vystoupení zvířat a artistů světové úrovně. Mezi dětmi na sídlišti zavládlo nadšené očekávání a začaly se dožadovat návštěvy cirkusu. Vzpomněla jsem si, že jsem jako dítě taky jeden menší cirkus navštívila, ale vzpomínky na něj už vybledly. Každopádně jsem teď byla zvědavá a rozhodla jsem se, že se do cirkusu vypravím.  Mezi dospělými se mi nepodařilo sehnat společníka, ale syn sousedů byl pro, a tak jsme spolu vyrazili na nedělní představení.
Cestou jsme se dohadovali, jaká zvířata tam asi budou vystupovat. Matěj se těšil na opice nebo surikaty, ale nevylučoval ani tygry nebo slony. Cestou ze školy zahlédl ve výběhu velblouda, takže možné bylo všechno. Vzhledem k tomu, že zvěřinec tvořily dva menší stany, neměla jsem přehnaná očekávání. Program začal drezůrou malých zvířat. Nebyly to opice ani surikaty, ale skupina cvičených pudlíků. Zvířátka byla mimořádně snaživá a cvičitelka se k nim chovala mateřsky. Mému společníkovi se tohle vystoupení moc líbilo. Další program byl pestrý, v manéži se střídali žongléři , zlatovlasá akrobatka s obručemi, principál s drezůrou kopytníků – nádherných bílých koní, ale i exotických zvířat – nikdy předtím jsem neviděla běhat velblouda, a že to umí! Pod kupolí se vznášela cizokrajná akrobatka, vystřídal ji provazochodec, a mezi jednotlivými čísly přicházel – no jasně, klaun! Měl kostkovaný oblek, červený nos a pokaždé něco za lubem. Vždycky, když přišmajdal do manéže,  hádali jsme, co provede tentokrát. Taky uměl kouzlit! Děti mávaly barevnými svítícími hejblátky, které si o přestávce koupily od krásné akrobatky, takže v našem zorném poli blikaly rybky, kytky, pokémoni, a Matýskův sněhulák.
V pološeru hlediště se mimoděk zapojila i moje fantazie a já se přistihla, že vnímám nejen precizní akrobatické výkony, ale i to, jak ke krásné artistce cvičící v kupoli zamilovaně vzhlíží provazochodec i žonglér, jak krásnou zlatovlásku tančící tanec hula hula povzbuzuje hlediště, ale i její partner, a spřádám v duchu úvahy o jejich životě, tak odlišného od toho našeho.
Odcházeli jsme po dvou hodinách plní zážitků a cestou domů jsme probírali, co se nám nejvíc líbilo. U mě zvítězila dechberoucí vzdušná akrobacie a drezúra koní, lam a velblouda. U mého parťáka ale nic nepřekonalo drezúru pejsků! Škoda, že nepřidali ještě jedno číslo, povzdechl si a mně bylo jasné, že bude doma cvičit svého jorkšíra.  Při loučení mi věnoval svítícího sněhuláka a navrhl, že až budou mít dospělí něco na práci, můžeme spolu zase někam vyrazit.