Na začátku bývá normální běh událostí, často úplných maličkostí, které člověk dělá „jako obvykle“ nebo v dobré víře, jenže pak se to nějak zvrtne a je co vysvětlovat. Speciální kategorií jsou nedorozumění v práci, která je třeba žehlit okamžitě (některá se nevyžehlí nikdy).
Jedna taková příhoda se přihodila mému kamarádovi, který si s kolegou pořídil do kanceláře akvárium. Když se v něm přemnožili malí šneci, informovaní akvaristé nelenili a zakoupili šneka – predátora, aby je likvidoval. Jmenoval se výstižně  Surmovka vražedná, latinsky Clea helena, nebo-li Vražedná helena, když ty názvy zkombinovali. Měl pruhovanou ulitu a své oběti vysával chobotem. Když měl dost, schoval se pod kameny, kde trávil a odpočíval. Kolegové dění v akváriu rádi pozorovali a komentovali. Helena, jak si plže zvykli nazývat, se činila, a malých šneků ubývalo. Jednou se vraceli z oběda a kolega při pohledu na akvárium zahlásil: „Helena se nažrala a teď někam zaleze, dokud to nestráví“.
„Jak to myslíte,“ ozval se za nimi šokovaný hlas. Dveře byly otevřené a v nich nová kolegyně, jmenovkyně predátorského plže. Pánové se hbitě pustili do vysvětlování: Že to tak nemysleli, a co vlastně mysleli. Naštěstí měla skutečná Helena smysl pro humor.