Jak poznáte, že přišlo jaro? Možná hledáte sněženky v trávě, jehnědy na lísce nebo rašící pupeny na stromě, ale já to poznám na svém autě. Někdy mám pocit, že je to živý organizmus. Po létech co patříme k sobě, si občas postaví hlavu, snad abych si ho víc všímala a předcházela. Vím, že má zásluhy, za patnáct let jsem s ním najela skoro čtvrt milionu kilometrů, a nerada bych se s ním loučila. Jeho vrtochy jsou zásadně zimní, asi že, nemá garáž. Pro představu:
Zpětná zrcátka už dávno nevyhřívají.
V zimě se mi neotvírá kufr. Když se to stalo poprvé, zaklínala jsem ho různými zaklínadly včetně obligátního Sezame otevři, a když to nepomohlo, jeli jsme do servisu. Kufr otevřeli, ale druhý den už se neotevřel. Jela jsem ho reklamovat, avšak bylo mi naznačeno, že závada může být komplexnější povahy, čemuž odpovídala i vyšší kalkulace, a tak jsem to nechala být. A ejhle, s prvním oteplením se kufr umoudřil a zase se otevírá. Takhle to má už několikátou zimu.
Asi rok občas nejdou otevřít dveře u řidiče (tedy u mě). Poprvé se to stalo, když jsem škubla klikou a nevšimla si, že je auto zamčené. I když jsem ho odemkla, dveře se neotevřely. Naštěstí šly otevřít zevnitř, když jsem nastoupila dveřmi pro spolujezdce a přelezla za volant. Místo abych se radovala, popadl mě vztek, a místo abych neposlušné dveře normálně zavřela, pořádně jsem s nimi práskla. A ejhle: dveře se otevřely ven a už nešly zavřít. Podařilo se to až na poněkolikáté – zvenku. Pak jsem je radši už neotvírala a zamířila do autoservisu. Mechanik vzal auto do dílny, kde zkoumali, co s tím je. Zapomněla jsem předeslat, že před rokem z podobného důvodu vyměnil táhlo dveří, tudíž to vypadalo na reklamaci. Jenže se ukázalo, že táhlo je v pořádku. Aby se zjistilo, co s těmi dveřmi je, museli by je sundat a rozebrat, což by stálo stát pár tisíc a pak ještě náhradní díly, podle toho, jaká porucha se najde, nechal se slyšet mechanik. Tak s tím ještě počkáme, řekla jsem, vyvedená z míry výší částky. Mechanik přivezl auto z dílny, a ejhle, dveře u řidiče šly otevírat i zavírat úplně normálně. Zaplatila jsem za kontrolu táhla a pochopila, že za kliku můžu vzít jedině, když je auto odemčené, v opačném případě se otvírání dveří zablokuje. Občas na to zapomenu, ale dobrá zpráva je, že za pár dní si to „sedne“, a dveře zase otevřít jdou.
Sousedi si už zvykli, že občas nastupuju dveřmi od spolujezdce a prolézám přes „šalcpáku“ na místo řidiče. Snad to berou to jako součást mého lehce ulítlého života v pohybu – v naší čtvrti chodím pěšky, venčím psa a jezdím na kole. Ale co se oteplilo, s autem už žádný problém nebyl. Vypadá to, že na jaře se věci spraví samy od sebe.