Život někdy není veselý, ani o narozeninách. Před lety v den narozenin mé maminky zemřel po krátké nemoci můj otec. Tak moc ji to zasáhlo, že se rozhodla, že narozeniny už slavit nebude – v ten den se už nedokáže radovat. Nakonec se nám ji podařilo přemluvit, ať je slaví později v jiný den. Anglická královna má přece oslavu taky několik měsíců po svých pravých narozeninách! Hledali jsme pro maminku vhodné datum a pořád to nějak nesedělo. Až mě napadlo datum jejího narození otočit, a z 3.1. vzniklo 1.3. Tak se zrodily její „inverzní“ narozeniny. Maminka tím jen získala – proti oslavě hned po Silvestru je tahle jarní daleko víc pohodová.

Aniž jsme to měli v úmyslu, inverzní narozeniny jsme objevili ještě v jiné podobě, když se schylovalo k oslavě 85. narozenin mého strýce, který byl ve velmi dobré kondici. Jelikož měl rád zážitky, poptala jsem zážitkové firmy.  Nabídli výstup v balonu uvázaném na laně, „řízení“ letadla v simulátoru pilotní kabiny, čepování piva za pípou nebo bagrování jam skutečným bagrem.  Jenže to nebylo nic pro něj. Můj strýc, který celý život snil o létání na utlralightech, své hobby opravdu rozvinul a po šedesátce se mu začal věnovat naplno. Nešlo o žádné modýlky. Podle technické dokumentace si postavil otevřený jednoplošník a později i dvouplošník, a naučil se na nich létat. Simulátor létání i balon na laně jsem tudíž škrtla. Taky nepije pivo a jámy si celý život kopal sám, když pracoval na zahradě. Když jsme na žádný „super“ dárek nepřišli, zeptala jsem se ho přímo, co by si nejvíc přál. „Aby mi bylo zase šedesát,“ odpověděl. I když se to zdálo nesplnitelné, řešení se našlo. Narozeninovou číslovku jsme otočili: Nebude slavit 85., ale inverzní 58. narozeniny! Taky jsme objevili osmimilimetrový film, na kterém jeho kamarád v padesátých letech zachytil, jak strýc na poli za městem testoval svůj první prototyp letadla. Mělo to tehdy velký ohlas, byli u toho všichni místní, i tajní agenti. Film jsme zdigitalizovali a přichystali ho na DVD jako dárek. Když jsme ho při oslavě promítli (několikrát), můj strýc se přesunul do dob svého mládí, krásně si zavzpomínal a nám se aspoň částečně podařilo jeho přání splnit.
Můj postřeh k narozeninovým číslům a výročím u dříve narozených: Neznám nikoho ač v sebelepší kondici, kdo by juchal nadšením nad gratulací s ozdobně vyvedenou padesátkou, šedesátkou, sedmdesátkou či osmdesátkou, navíc se stylizovaným textem. To už je mi tolik, pomyslí si smutně. To to uteklo. Vždyť se ani tak starý necítím… Proto si myslím, že narozeniny nad padesátku si zaslouží obrácený, inverzní pohled. Slavili byste radši 52 nebo „znovu“ 25 let? 54 nebo 45? 65 nebo 56? Oslavenec a jeho hosté se při inverzních narozeninách můžou krásně vrátit v čase do doby, kdy byl dotyčný v rozletu, měl plány a těšil se, co budoucnost přinese. Popovídat si o té době, životní cestě, a jak to všechno dopadlo.
Ale proč to všechno píšu: Moje maminka dnes slaví své jarní narozeniny. Milá maminko, přeju ti všechno nejlepší k tvým znovu osmnáctým narozeninám!